Povídka „Sedlák a jeho syn“
Miluji knihy a opět jsem četla povídku, která mě velice zaujala.
Povídka "Sedlák a jeho syn" - neznámý autor. Jde o starověké čínské podobenství (lidový příběh), které se po staletí předává v různých verzích. Často bývá spojováno taoistickou tradicí.
Sedlák a jeho syn
S jediným koněm, kterého sedlák vlastnil, obdělával jeden akr půdy. Avšak jednoho večera se kůň zaběhl. Když se tu zprávu lidé ve vesnici dozvěděli, přišli za sedlákem a bědovali: "Takové neštěstí! Teď budeš muset všechnu tu těžkou práci zvládnout se synem sám."
Sedlák ale jen pokrčil rameny a pravil: "Jestli je to štěstí či neštěstí, to se teprve ukáže."
O dva dny později stál kůň opět ve své stáji. Následovalo jej stádo divokých koní. Najednou sedlák vlastnil na šedesát koní a lidé z vesnice povídali: "Jaké ty máš štěstí! Je z tebe bohatý muž."
Ale sedlák opět jen pokrčil rameny a pravil: "Jestli je to štěstí či neštěstí, to se teprve ukáže."
Druhého rána se sedlákův syn pokoušel zkrotit jednoho z divokých koní. Majestátný hřebec, který ještě nebyl zvyklý na lidi, mladého muže shodil a ten si zlomil nohu. V důsledku toho chlapec nebyl schopen práce na poli. Sedlák teď musel vše zařídit sám. Lidé z vesnice říkali: "Takové neštěstí! Pro jednoho člověka je to příliš velká námaha. Udřeš se k smrti."
Ale sedlák jen pokrčil rameny a pověděl: "Jestli je to štěstí či neštěstí, to se teprve ukáže."
Později vypukla válka a císař povolal všechny mladé muže na vojnu. Jen sedlákova syna ne, protože měl zlomenou nohu. Lidé z vesnice povídali: "Jaké ty máš štěstí!"
Sedlák opět jen pokrčil rameny a řekl: "Jestli je to štěstí či neštěstí, to se teprve ukáže."
